Památník hrdinům a obětem bitvy o Chodov v květnu 1945: Nezapomeneme
V paměti obce Chodov zůstává nesmazatelně zapsán i 7. květen 1945, den, kdy se na jejím území odehrála jedna z posledních a nejkrvavějších bitev Pražského povstání. Památník v Chodově není jen připomínkou konce války, ale především místem hluboké úcty k hrdinům místního odboje a nevinným civilním obětem, jejichž životy byly násilně ukončeny jen několik hodin před příchodem svobody.
Hrdinná obrana a bitva o Chodov
Podle dobových vojenských hlášení se ozbrojený střet rozhořel 7. května 1945 ve 13:30 hodin. Německá vojska zaútočila na Chodov, který považovala za důležitý strategický bod a kde navíc ve škole tušila vojenský sklad.
Proti přesile německých vojáků se postavili místní obyvatelé organizovaní v Pluku revoluční gardy č. 1. V čele obrany stál poručík v záloze Jindřich Přibyl a nadporučík Beneš, který v boji padl. Boj trval až do deseti minut před půlnocí. Navzdory hrdinnému odporu a pomoci od Hostivaře, která zastavila německý postup dělostřeleckou palbou, si bitva vyžádala oběti. Oficiální zprávy uvádějí 43 padlých.
Svědectví hrůzy a touha po paměti
Kromě přímých bojů se Chodov stal svědkem brutálních válečných zločinů na civilním obyvatelstvu. Tyto hrůzy zaznamenala ve své paměti Hana Cvrčková (rozená Přibylová), tehdy malá dívka bydlící s rodinou v Kolonce 292:
Vpádem Němců do domu byla její rodina nucena se vzdát. Když vojáci spatřili na zdi fotografii jejího otce Jindřicha Přibyla v uniformě z 1. světové války, hledali "soldáta", a peřiny propíchali bajonety.
Vyhnání a zatčení: Hana Cvrčková, se svými sourozenci a matkou, byla spolu s dalšími obyvateli hnána s bílou látkou do hostince v Šeberově.
Nevinné oběti: Ti, kteří se odmítli vzdát a opustit domov, byli zastřeleni. "Naše sousedy paní Svatošovou a jejího 12letého syna také zastřelili." Zajatci museli celou noc přečkat v hostinci na slámě, v hrůze a bez možnosti pohybu. V Kolonce byly probodnuty paní Svatošová s dítětem, v domě naproti zabit jeden chlapec a dvě ženy.
Osvobození: Ráno druhého dne se pro rodinu vrátil otec Jindřich Přibyl, který pomohl s osvobozením své rodiny i ostatních zajatců.
Hana Cvrčková si přála, aby "zůstala vzpomínka na hrdinné obránce Chodova a celkově, aby se nezapomnělo, aby naše budoucí generace nikdy nemusely poznat hrůzy války."
Odkaz Jindřicha Přibyla
Jindřich Přibyl (1891–1973), ačkoliv mu bylo kvůli délce aktivní činnosti opakovaně zamítnuto osvědčení účastníka národního boje za osvobození dle zákona č. 255/46 Sb., prokázal po celou dobu okupace pevnou českou věrnost a statečnost. Jeho odbojová činnost zahrnovala:
Pomoc rodinám zatčených komunistů s překladem německých dokumentů.
Udržování spojení s ruskými parašutisty v Krčském lese.
Aktivní zapojení do pražského povstání od 5. května 1945 jako jeden z prvních a velitel strážního oddílu.
Jeho osobní nasazení a statečnost při obraně Chodova a následném zajišťování pořádku v okolí jsou trvalým symbolem odporu místních obyvatel.
Památník šoa (a obětí války) v Chodově je tak věnován nejen památce všech, kteří byli oběťmi nacistické perzekuce, ale také těm, kteří se se zbraní v ruce i s nasazením vlastních životů postavili na odpor. Jejich hrdinství a utrpení nás zavazuje.
